Musíme být obětí energetické krize?

Lukáš Řádek | 27. 7. 2022

Současná krizová situace na trhu s energiemi bohužel postihuje především nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti a mnohé firmy již tak vyčerpané covidovým obdobím.

Hlavní důvody aktuální krize

Válečný zločinec Putin se na záměrné způsobení krize a vydírání Evropy mnoho let připravoval bohužel i s přispěním mnoha naivních evropských politiků. Dnes tak nemáme jinou možnost, než ihned realizovat úsporná opatření, energii vyrábět v maximální míře sami a fosilní paliva nakupovat od důvěryhodných zemí. Určitě nechceme být závislí na dodávkách plynu a ropy od někoho takového, jako je agresivní Rusko. Unie totiž na svém území už skoro žádná fosilní paliva nemá, z téměř 70 % procent je tak závislá na dovozu, a to nejen z Ruska, ale i z dalších postsovětských autoritářských režimů nebo z nestabilního Blízkého východu. Abychom mohli svítit, topit a jezdit autem – o nic z toho rozhodně nechceme přijít – jsme dost odkázáni na nálady nevypočitatelných vládců. Přestaňme být rukojmím režimů, kterých se sice na jednu stranu štítíme, na druhou jim pak ale posíláme každý rok miliardy eur.

 

Má to řešení?

Snížení závislosti na ruském plynu nebude jednoduché a bude vyžadovat koordinované a trvalé politické úsilí. Z krátkodobého hlediska budeme zřejmě muset připustit využívaní jakéhokoli zdroje, který přinese elektřinu a teplo. Současně je však třeba urychleně snížit obrovské plýtvání. Česká ekonomika má jednu z nejvyšších spotřeb energie na jednotku HDP v Evropské unii. Dovezená energie z Ruska končí vyplýtvaná nezateplenými budovami nebo v energeticky náročných průmyslových procesech. Je třeba začít konečně čerpat potenciál úspor energie. 

 

První kroky, které je třeba učinit, můžeme udělat my všichni a hned

Začít musíme také u sebe. V Česku panuje jeden obrovský fenomén, a tím je přetápění. Většina z nás zažila situace, kdy se v bytech činžovních domů nebo v kancelářích přetápění řešilo a dodnes řeší otevíráním oken. Udržovat tzv. trenýrkovou teplotu v bytě během zimních měsíců však vyjde při současných cenách velmi draho, a tak nezbývá než velmi rychle otočit termostatem doleva a trochu se přiobléknout. Pokud snížíme teplotu v bytě o jeden stupeň, může spotřeba energie klesnout až o 7 %, a to není málo. Plýtvání je možné předcházet také správným větráním, lepší je spíše krátce intenzivně vyvětrat, než mít dlouhodobě otevřené okno tzv. na ventilačku.

 

Role státu

Ještě letos musí být nastaven takový systém, aby energie nebyla především pro domácnosti luxusním zbožím”. Stát bude muset být v současné energetické krizi daleko aktivnější a nenechat padnout domácnosti do energetické chudoby. Nejlepšími nástroji budou kombinace plošných a cílených opatření. Příprava tzv. úsporného tarifu pro domácnosti je dokončena a je potřeba ho co nejdříve spustit. Současně s tím je nutné zacílit výhodnou dotační podporu na nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti, malé firmy, obce a města, veřejné budovy, školy a nemocnice apod. Program Nová zelená úsporám by měl navýšit podíl dotace a malou zbývající spoluúčast žadatele zajistit prostřednictvím nízkoúročeného úvěru, který zajistí 100 % zbývající částky. Tím bude posílena naše energetická soběstačnost. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na peletky a zateplené či energeticky pasivní domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty za drahé dodávky od velkých firem. Solární panely by měly být na každé vhodné střeše či fasádě, všechny vhodné budovy je nutné tepelně zaizolovat. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz z emisních povolenek (které se nyní z větší části bez užitku utápí ve státním rozpočtu).

 

A co dál?

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu je jedinou cestou efektivní a sociálně citlivá transformace, kdy většinu energetické potřeby zajistí obnovitelné zdroje energie (slunce, voda, biomasa, vítr, zelený vodík, bioplyn) doplněné o jistý podíl energie z jádra. Nepochopitelně se u nás vůbec nevyužívá v Evropě běžná výroba biometanu z gastrodpadu, který tak končí na skládkách. To se musí změnit. V přechodovém období se jistě neobejdeme bez energie z uhlí a plynu, který ale nebude pocházet z Ruska. V rámci naší transformace, která vychází z principů evropské zelené dohody však nesmíme zůstat na půli cesty. Mnohem vice musíme investovat do výzkumů a vývoje, s cílem vlastní evropské výroby inovativní jaderné technologie či vlastních fotovoltaických panelů.



Ing. Lukáš Řádek



koalice hdk a top 09 s podporou hradeckých patriotů a liberálně ekologické strany
4