Jaroslav Pokorný
Čemu se věnuji?
Vystudoval jsem herectví. V roli herce, dramaturga a režiséra jsem prošel divadlem, rozhlasem i televizí. A stále se tam rád vracím. Kouzlo rozhlasového mikrofonu, který neodpouští sebemenší faleš, mi učarovalo natolik, že se posledních 13 roků, coby dramaturg a režisér, věnuji především tvorbě rozhlasových pořadů.
Téměř čtyřicet let jsem „pupeční šňůrou“ pevně svázán také s hradeckou ZUŠ Střezina a Divadlem Jesličky. A i když jsem jim v poslední době byl lehce nevěrný, snaha pomoci podkrývat mladým umělcům všemožné radosti i nástrahy divadla, novinařiny a rozhlasové práce mě neopouští.
Mezi skauty v legendární hradecké „Dvojce“ jsem si v dětství vytvořil také silný vztah k přírodě, a tak i dnes nejraději relaxuji na chatě v lese, v nedaleké osadě, kde se s partou kamarádů všemožně snažíme, aby jedinečná tradice hradeckých chatových osad, která tu na vzájemné úctě, kamarádství a respektu, přežila bezmála 100 let, přetrvala dál.
Proč kandiduji?
„Každý něco pro vlast,” chce se mi napsat spolu s Václavem Klimentem Klicperou. Máme-li touhu něco změnit, posunout, popostrčit, je rozhodně lepší se zapojit, než jen nadávat v hospodě nebo radit a hanět na sociálních sítích.
Jako rodilý Hradečák, „srdcař“ a patriot nechci, aby o našem městě rozhodovali „Pižďuchové”, před kterými tak vtipně a prozíravě varoval už Václav Havel. Svojí prací a zkušenostmi bych rád přispěl především k tomu, aby si všichni ti, co se v Hradci obětavě věnují dětem, jejich volnočasovým aktivitám, výchově a vzdělávání, kultuře a sportu nepřipadali jako Tylův „Chudý kejklíř”. Aby investor, který přichází s poctivým záměrem, nevypadal jako Vachkův „Ubohý blázen” a občan na magistrátu neměl stísněný pocit jako na „Pitevně” Davida Drábka.
V neposlední řadě bych rád podpořil všechny, mnohdy i odvážné, vize a plány, se kterými, připomínajíce Čapkava „Adama stvořitele”, jde naše koalice do letošních voleb, aby Hradec, na cestě k další „osmistovce” byl, nejen pro všechny Hradečáky, „Země pokladů”. (Poslední divadelní hra Josefa Tejkla)
Hradec je pro mě domovem, protože…
stará indiánská moudrost říká, „Doma je tam, kde je ti dobře.”…a mně je dobře už 45 let právě v Hradci.